Zavařování, nakládání nebo také sterilování, je jeden ze způsobů uchovávání potravin. Zavařujeme, nakládáme nebo sterilujeme především ovoce, zeleninu a houby. Nakládat můžeme také zelí, sýry, maso nebo ryby.
Zavařování paprik
Zavařování, nakládání je způsob, jak si připravit zásoby ovoce a zeleniny na celý rok. Zužitkujeme a dlouhodobě tak uchováme různé plodiny, kterých máme v létě a na podzim nadbytek.
Zavařování okurek
Zavařujeme vždy jen čerstvé, kvalitní a čisté produkty, nikoli nahnilé nebo jinak poškozené.Je nutné zavařovat do čistých a suchých sterilizovaných sklenic. Ani sklenice, ani víčka by neměly být poškozené.
Sklenice i víčka důkladně omyjeme v horké vodě, neutíráme je. Necháme je na vzduchu volně oschnout. Rozložíme je na plech a sterilizujeme je v troubě vyhřáté na 100 °C 10 – 15 min. Necháme v troubě zchladnout, abychom se nespálili a plníme do ještě teplých sklenic.
Z téměř všech druhů ovoce zavařujeme různé džemy, marmelády, ovocné kompoty, sirupy, šťávy, povidla, apod.
Zavařování meruněk
Zavařování třešní
Zeleninu nakládáme vcelku, jako řezy nebo vyrábíme různé zeleninové směsi, jako je třeba čalamáda. Můžeme si také cíleně připravit směsi, které použijeme jako základy pokrmů. Vlastní směsi na omáčky, polévky, k masům, nebo třeba zeleninové lečo.
Nakládaný květák
Zavařovat můžeme také jednodruhovou zeleninu ve vlastní šťávě, jako například rajčata, která používáme k přípravě omáček nebo polévek. Zavařovat můžeme domácí kečup i různé druhy čatní. Houby nakládáme na kyselo, nebo ve vlastní šťávě, pro přípravu dalších pokrmů. Záleží na tom, co kdo má rád, co komu chutná a co v průběhu roku ve své kuchyni využije.
Rajčata zavařená ve vlastní šťávě
Domácí kečup
Domácí utopenci
Receptů na zavařování, nakládání existuje nepřeberné množství. Přidáním různých bylinek a koření si každý může vytvořit svou vlastní recepturu a originální chuť.
Zavařování je jednoduchý způsob konzervace, za použití vysokých teplot. Suroviny vložíme do připravených nádob. Zaléváme je horkým nálevem a poté sterilujeme, zavařujeme. Existují různé druhy nálevů. Můžeme zavařovat také suroviny ve vlastní šťávě. Naplněné skleničky se napevno uzavírají víčkem a poté se ponoří na určitou dobu do horké vody. Sterilujeme na doporučenou teplotu a čas. Podle toho co zavařujeme a v jak velkých sklenicích. Základem je docílit předepsané stabilní teploty po stanovenou dobu. Vlivem vysokých teplot dojde ke sterilování, zničení všech škodlivých mikroorganismů a bakterií.
K zavařování využíváme speciálních zavařovacích hrnců s teploměrem, abychom měli jistotu, že jsme docílili požadované teploty. Další možností je zavařování v troubě, záleží na tom, zda máme troubu elektrickou, horkovzdušnou nebo plynovou. Podle toho se mění teplota i délka, potřebná k zavařování, sterilování.
Zavařené sklenice uchováváme temnu, suchu a chladu. Na místě, kde je stabilní teplota, nejlépe v chladném sklepě.
Během prvního týdne zavařeniny pro jistotu kontrolujeme, zda některá náhodou “neuchází”. Správně vyrobené zavařeniny nám vydrží dlouho.
Je vhodné si sklenice hned po zavařování označit štítkem, abychom měli přehled, co obsahují a kdy přesně byly vyrobeny. Štítek by měl obsahovat název (složení výrobku) a především datum výroby.