Velikonoční tradice a zvyky: Znáte je?

Velikonoce jsou oslavou přicházejícího jara a pojí se s nimi mnohé velikonoční tradice a zvyky. Některé velikonoční tradice se dodnes uchovaly, jiné jsou již dávno zapomenuté. Velikonoce jsou svátky spojené s vítáním jara. Jejich počátky jsou vykládány různě. Naše velikonoční zvyky a tradice mají pravděpodobně původ v pohanských tradicích, oslavách procitnutí přírody ze zimního spánku, oslavách jara a plodnosti. Velikonoce patří k našim nejstarším svátkům. V dnešní době bohužel velikonoční tradice ustupují a stále méně lidí ví, proč se Velikonoce slaví.

Velikonoční jidáše jako dekorace
Velikonoční jidáše jako dekorace

Plodnost a nový život nám tradičně symbolizují velikonoční vajíčka. Z židovského pojetí pochází další symbol Velikonoc, velikonoční beránek. K lidovým tradicím v minulosti patřilo také zdobení obydlí různými velikonočními dekoracemi, třeba „obilím zasazeným v miskách a talířích“. Bývalo zvykem nosit do kostela pučící vrbové a lískové proutky a jívové kočičky. Lidé si je potom doma vystavovali ozdobené a posvěcené za svatými obrázky.

Masopust

Masopust bylo období od Tří králů do Popeleční středy. V tomto období se konaly hostiny na královském dvoře, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Masopust byl pro všechny lidi svátkem hodování, během něhož se připravovali na následný půst. Z pravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, probíhala maškarní zábava, která byla vyvrcholením masopustu. Na Popeleční středu se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd už byl přísně postní, většinou to bývala čočka s vejcem, chléb, sýr nebo pečené brambory.

Popeleční středa

Popeleční středa ukončuje období veselí, je prvním dnem období půstu. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi (do těchto 40 dnů se nepočítají neděle). Velikonoce jsou pohyblivý svátek, tak i popeleční středa připadá každý rok na jiný datum. Název Popeleční středa pochází z zvyklostí pálit palmy či kočičky z Květné neděle minulého roku. Takto získaného popela se užívá při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící znamenáni popelem, tzv. popelcem, na čele. Tento symbol připomíná na blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem. Následuje šest postních neděl.

Termíny Velikonoc

Velikonoce mají pohyblivý termín, který se každý rok mění. Jejich termín je určen prvním jarním úplňkem. Připadají vždy na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. Podle toho se konají v měsíci březnu nebo dubnu. Velikonoce jsou vyvrcholením postního období po období masopustu. Jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Svátečním velikonočním dnům předchází šest postních týdnů. Každá ze šesti nedělí má své jméno podle dříve udržovaných rituálů příchodu jara – Pučálka (Černá), Pražná, Kýchavá, Družná (Družebná), Smrtná a Květná neděle. Velikonoční zvyky, tradice a názvy se krajově liší.

Pašijový týden velikonoční tradice a zvyky

Jednotlivé dny pašijového (svatého) týdne mají také svá pojmenování.

Modré nebo také žluté pondělí je začátek jarního úklidu, na Šedivé úterý se vymetaly pavučiny z koutů.
Na Sazometnou středu se vymetaly saze z komína. Lidé by se ten den neměli mračit, aby jim to nezůstalo po zbytek roku.

Zelený čtvrtek je spojován s poslední Kristovou večeří. Traduje se, že tento den zvony odletěly do Říma, jejich zvuk na vesnicích nahradily řehtačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše. Na Zelený čtvrtek by se tradičně měly jíst pouze zelené pokrmy.

Velký pátek připomíná ukřižování Krista a tento den by se měl držet největší půst.

Bílá sobota je dnem příprav na slavnost Vzkříšení a Boží hod velikonoční přináší velké hodování po dnech půstu.

Velikonočního pondělí po Božím hodu velikonočním, je nazýváno Červené pondělí. Podle lidových zvyků ráno muži a chlapci pomlázkami šlehají ženy a děvčata, aby neuschla. Ta je mohou na oplátku polévat vodou. Podle tradice muži a chlapci při hodování pronášejí koledu – „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”. Šlehají je přitom pomlázkou ručně vyrobenou z vrbových proutků. Dívky podle velikonoční tradice obvykle hochy obdarovávají zdobenými velikonočními vajíčky.

Velikonoční pokrmy

S velikonočními pokrmy se pojí mnohé velikonoční tradice a krajové zvyky. Tradičními velikonočními pokrmy jsou jidáše, velikonoční beránci, a samozřejmě velikonoční vajíčka. Na Velikonoce se peče nádivka s čerstvými jarními bylinkami, jehněčí a kůzlečí maso a vaří se různé bylinkové polévky. Na Velikonoce byly pokrmy připravovány na mnoho způsobů podle velikonoční tradice a různých krajových receptů.

Recept na velikonoční jidáše

Jidáše nejlepší recept. Recept. Velikonoční tradice a zvyky. Velikonoční osení a jidáše. Výroba velikonoční dekorace. Velikonoční výzdoba. DIY. Kreativní tvoření.
Velikonoční jidáše tvary

Recept na velikonočního beránka

Velikonoční beránek. Recept. Velikonoční tradice a zvyky Výroba velikonoční dekorace. Velikonoční výzdoba. DIY. Kreativní tvoření.
Velikonoční beránek

Recept na velikonoční mazanec

Velikonoční mazanec recept, velikonoční bochánek recept. Velikonoční tradice a zvyky. Velikonoční pečení. Výroba velikonoční dekorace. Velikonoční výzdoba. DIY. Kreativní tvoření.
Velikonoční mazanec

Návody na velikonoční dekorace

Facebook komentáře

Mohlo by vás zajímat

Zpět nahoru